Léto je tady. Co s rozpáleným domem?
České země patří do oblasti přímořského podnebí. Golfský proud a tlaková níže nad Islandem k nám přinášejí dostatek srážek a zajišťují mírné letní teploty mezi 20 a 25 stupni Celsia. Tak jsme se to učili v hodinách zeměpisu ještě v 80. letech minulého století.
Ano, nezbytnou letní turistickou výbavou u nás tehdy skutečně byla pláštěnka, a ten, kdo chtěl mít v létě záruku alespoň jednoho týdne teplého slunečného počasí, musel vyrazit do Bulharska nebo přinejmenším do Maďarska k Balatonu.
To už bohužel neplatí. Během průmyslové revoluce lidstvo stačilo spotřebovat obrovská kvanta fosilních paliv. Jinak řečeno - uhlík, který příroda ukládala do země milióny let, jsme schopni během pouhých 200 let spálit. Naše chování se zákonitě muselo projevit zvýšením koncentrace CO2 v atmosféře.
Rostoucí koncentrace CO2 mají za následek oteplování planety kvůli skleníkovému efektu. Ledovce v Arktidě se neustále zmenšují a obrovské množství sladké vody, které se hrne do severního Atlantiku, oslabuje golfský proud. Mocná přírodní síla, která tisíce let zajišťovala mírné klima v naší zemi, pomalu umírá.
Zhruba od začátku 90. let minulého století se začalo projevovat globální oteplování a související změna klimatu i v České republice. Již běžně zažíváme vlny tropických veder, a když uprostřed minulého léta meteorologové slibovali alespoň částečnou úlevu, přičemž ohlašovali „ochlazení na 30 stupňů“, zněla jejich předpověď spíše jako špatný vtip.
Změna klimatu ovlivňuje i naši kvalitu života a bydlení. Vyhřáté zdivo a zejména sluncem rozpálené střechy domů, na kterých by se přes den daly smažit vejce, vytápějí dům ještě dlouho po západu slunce. Teplota v obytných místnostech proto neklesá ani během noci. To má za následek špatný spánek a následnou únavu, kterou pak pociťujeme celý den.
Co tedy máme dělat, abychom v létě dobře spali? Jako první leckoho napadne vybavit místnosti domu klimatizací. Jejich provoz má ovšem jistá úskalí. Přenosné klimatizace bývají dosti hlučné, i když je nastavíme na nejnižší stupeň, který výrobci označují jako „tichý chod“. Vestavěné klimatizace pro byt nebo rodinný dům jsou lepší, nevýhodou jsou ovšem vysoké pořizovací náklady. Náklady na provoz klimatizace jsou rovněž nemalé a domácnost musí být připravena na vyšší účet za elektřinu.
Při používání jakékoliv klimatizace je také důležité, abychom si požadovanou teplotu v místnosti nenastavili příliš nízkou. Pobyt ve studeném proudu vzduchu může mít za následek nachlazení nebo bolesti v krku. Nastavená teplota klimatizace by měla být maximálně o pět stupňů nižší než je teplota venku.
Existuje ovšem přirozenější a trvalejší řešení pro rodinný nebo bytový dům. Stačí zabránit vedení tepla z rozpálené střechy přes půdu a strop do obytných místností. Z hodin fyziky všichni víme, že teplo se vždy vede z teplejšího místa na místo studenější. Pokud vyplníme dutinu ve stropě kvalitní foukanou izolací MAGMARELAX®, obytné místnosti zůstanou chladné.
Technologie vychází z nafoukání minerálních vláken ve vrstvách přímo do konstrukce budovy. Vytvoří se souvislá vrstva bez mezer a tepelných mostů.
Ti, kdo bydlí v nejvyšším patře bytového nebo panelového domu, na vlastní kůži zažívají muka, která chtě nechtě musí podstoupit každé léto. Aby se nevařili zaživa, stačí přitom málo - přesvědčit družstvo nebo sdružení vlastníků jednotek, aby nechalo zaizolovat dutinu mezi střechou a stropem posledního patra. Na techniky společnosti IP IZOLACE POLNÁ, kteří mají dlouholeté zkušenosti s izolací střešních dutin, se můžete stoprocentně spolehnout.
Investice do izolace stropu či střechy se vám finančně vrátí v úspoře za topení během 4 – 5 let a navíc vám v bytě či domě během léta vytvoří příjemné teplotní podmínky.
